Jump to main content Jump to footer
logo: Astma- og Allergiforbundet - gjør Norge friskere

Ávkkalaš diehtit Ástmá birra (astma)

nb Dato publisert: Sist oppdatert:

Mii lea ástmá?

Ástmá lea bissovaš siejahas vuoiŋŋahagas mii mielddisbukta eanet háhtadeami šliivevesiin ja dohppehallá ráttástuvvamin dahje gosahagain.

Manne váibá?

Ástmádohppehallan boahtá iešguđetge faktorain (allergiijas, duhpatsuovas, domuin, nuoskkideamis, muskus, njuoskkaáimmus, gássas, garra hájain, hudjain, dálkásiin, fysalaš lihkastagain, golgodávddain)

Mii dáhpáhuvvá vuoiŋgahagain?

Golbma faktorat leat erenoamažit mat sierra dagahit dohppehallama;

  • Deahkkegeasáhat vuoiŋŋahagain
  • Vuohča (boalddahat) vuoiŋŋahaga vuohččecuozzain ja mii ii boađe das go lea infekšuvdna  Vuolši dagaha vuohččecuozzat bohtaneami ja de baskot geahpesbohciid. Vuoiŋganbargu lassána ja orro dego lossavuoiŋŋahat.
  • Šliivelassáneapmi  vuoiŋŋahagas.

Gii oažžu ástmá?

Ástmá sáhttá leat sogaváddu ja lea dávjá oktavuohta eksemain ja allergiijain. Jus ii leat sogaváddu de sáhttá geardduheapmi mannjil  vuoiŋŋahatvuolšši, nuoskkideami ja duhppatsuova olbmuide geain lea álki oažžut ástmá.

Ástmá dálkkodeapmi

Ulbmil ástmádálkkodemin lea ahte galgá sáhttit eallit beaivválaččat unnimuslági mielde hehttehusaiguin, hárvemus lági mielde ástmádohppehallamiin ja normála geahpesdoaibman.

Ástmádálkásiid sisavuoigŋan lea dán dávdda rávvejeaddji dálkkodeapmi.

Dálkkodeapmi ferte heivehuvvot juohkehaččii dasa mii guoská meari ektui ja man dávjá váldá sisavuoigŋandálkasa.

  • Oanehisáigge ástmádálkkas. Go lea lossat vuoigŋat galgá váldit dohppehallan dálkasa. Ovdal lihkadeami sáhttá maid váldit. Doaibmá 3-4 diimmu.
  • Guhkesáiggedoaibmi ástmádálkkas. Doaibmá dohppehallan eastadeapmin ja doaibma gitta 12 diibmui.
  • Eastadeaddji ástmádálkkas.. Kortisona sisavuoigŋamii, váldo iđđes ja eahkes (juohke beaivve) go addá kortisona dáinna lágiin, de eai leat dakkár váikkuhusat maid dovdat kortisona tableahta hámis.
  • Eastadeaddji ástmádálkkas. Leukotrien-antagonist gávdno dušše tábleahtahámis, váldo okte jándoris. Sáhttá maid veahkehit njunnenuorvvu vuostá.
  • Lotnolasdálkasat leat seaguhus gaskal eastadeaddji ja dohppehanvárjaleaddji dálkasa ja ovtta eaŋkil inhalatoras.
  • Sus geas lea duođalaš ástmá sáhttá leat dárbu atnit kortisona tableahta hámis. Dálkkodeapmin válddát dan ja hui hárve eastadandálkodeapmin jus erenoamaš duođalaš ástmá lea. Dakkár dálkodeapmi addá garraset váikkuhusa vuoigŋahatsiejahassii. 2 vahkosaš dálkodeapmi geavahuvvo dávjá.

Movt lea dilalašvuohta dávdda ektui

Ástmá lea sullii 10 – 12 % norgga mánáin ja nuorain, ja sullii 8 % rávisolbmuin. Bohtosat mat leat dahkkon dan stuora biras- ja mánáidástmádutkamis Ullevåla universitehtabuohcciviesus, geat leat čuvvon lagabui 4000 Oslo mánáid guovtti jagi badjel, čájehit baicce ahte 20 % mánáin lea dahje lea leamaš ástmá go leat 10 jahkásaččat.  Dávda lea čađat lassánan manjemus 40 jagis.

Logut leat seamma dutkamiiguin eará eurohpalaš riikain. Dáid riikaid gaska de ii leat ovttasge nu alla dáhpáhusat go dat mat leat  Stuorrabrittanias gos leat badjel 32 % 13-14 jahkásaččaid gaskas.

Sivat/ eastadeapmi

Ástmáovdanahttimis sáhttet leat máŋga siva. Allergiija lea deaŧálaš foktora ja eanas oassi mánáin geain lea ástmá, sis lea maid allergiija. Sogaváddu sáhttá leat dasa sivalaš. Ástmá mii boahtá mánnán dan sáhttá buohtastahttit rávisolbmo ástmáin, máŋga iešguđetge beliin. Passiiva borgguheapmi ja vuolššit lea dás oktasaš várrafaktorat.

Dutkit eai dieđe man dihte ástmáváddu lassána. Birasfaktorat ja eallindilli sáhttet leat sivvan. Nu gohčoduvvon ráinnasvuođaárvvoštallan lea áican dan ahte mánát geat árrat leat allergena lahkosin, leat várjaluvvon ovdanahttimis allergiija rávis olbmo agis. Lea digaštallojuvvon vuosttažettin guolgaelliid lagasvuođa olis.

Deaŧálaš ráđđi eastadit mánáid oažžumis allergiija ja mannjil ástmá, lea ahte eai leat dilalašvuođain gos borgguhit.

Mánát geat lea alla várrajoavkkuin ja go lea sogaváddu ovdanahttit ástmá ja allergiija, ávžžuhuvvojit doalahit iežaset eret allergenain (suovva, eallit, guohpa dan sivas go lea lávttasvuohta, midda,jna.) ruovttubirrasis.

Ástmáskuvllat

Ástmáskuvllat deattuhit oahppama, dálkkodeami ja dávdda eastadeami. Ástmáskuvllain lea heajos ruhttadilli ja NAAF:i lea deaŧálaš bargu sihkarastit viidáset jođiheami skuvllas.

Dálkkodaninstitušuvnnat

Geilmo mánáidbuohcciviessu eaiggáda NAAF:a. ja lea dálkkodan/habiliterenfálaldat mánáide miehta riika geain lea ástmá, allergiija ja eksema. Ohcan galgá mannat doaktára čađá.

Statens behandlingsreiser addá fálaldaga 170 mánnái jahkásaččat geain lea ástmá/eksema.

Rávvejuvvon logut NOU 2000:2:s Behandlingsreiser til utlandet oaivvilda ahte fálaldaga berre bajidit 1000 sajiide jahkásaččat. Ohcanskovvi (IK1167 og IK1167b) oadjokántuvrrain. Ohcat doaktára bokte.

NAAF gii eaiggáda Det Norske Helsesenter, Valle Marina  Gran Canarias ja jođiha. Mátkit Valle Marinai sáhttá diŋgot Helsereiser as bokte  22 79 92 00.

Gávdnojit maiddái eará institušuvnnat guorahallat, dálkkodit ja rehabiliteret olbmuin geain leat bissovaš vuoiŋŋahatdávda: Selli, Granheim, Glittreklinikken, Valnesfjord, Røros ja earát. Váldde oktavuođa báikkálaš NAAF:n (báikkálaš) eanet dieđuid oažžumin.

Mii lea ástmá?

Ástmá lea bissovaš siejahas vuoiŋŋahagas mii mielddisbukta eanet háhtadeami šliivevesiin ja dohppehallá ráttástuvvamin dahje gosahagain.

Manne váibá?

Ástmádohppehallan boahtá iešguđetge faktorain (allergiijas, duhpatsuovas, domuin, nuoskkideamis, muskus, njuoskkaáimmus, gássas, garra hájain, hudjain, dálkásiin, fysalaš lihkastagain, golgodávddain)

Mii dáhpáhuvvá vuoiŋgahagain?

Golbma faktorat leat erenoamažit mat sierra dagahit dohppehallama;

  • Deahkkegeasáhat vuoiŋŋahagain
  • Vuohča (boalddahat) vuoiŋŋahaga vuohččecuozzain ja mii ii boađe das go lea infekšuvdna  Vuolši dagaha vuohččecuozzat bohtaneami ja de baskot geahpesbohciid. Vuoiŋganbargu lassána ja orro dego lossavuoiŋŋahat.
  • Šliivelassáneapmi  vuoiŋŋahagas.

Gii oažžu ástmá?

Ástmá sáhttá leat sogaváddu ja lea dávjá oktavuohta eksemain ja allergiijain. Jus ii leat sogaváddu de sáhttá geardduheapmi mannjil  vuoiŋŋahatvuolšši, nuoskkideami ja duhppatsuova olbmuide geain lea álki oažžut ástmá.

Ástmá dálkkodeapmi

Ulbmil ástmádálkkodemin lea ahte galgá sáhttit eallit beaivválaččat unnimuslági mielde hehttehusaiguin, hárvemus lági mielde ástmádohppehallamiin ja normála geahpesdoaibman.

Ástmádálkásiid sisavuoigŋan lea dán dávdda rávvejeaddji dálkkodeapmi.

Dálkkodeapmi ferte heivehuvvot juohkehaččii dasa mii guoská meari ektui ja man dávjá váldá sisavuoigŋandálkasa.

  • Oanehisáigge ástmádálkkas. Go lea lossat vuoigŋat galgá váldit dohppehallan dálkasa. Ovdal lihkadeami sáhttá maid váldit. Doaibmá 3-4 diimmu.
  • Guhkesáiggedoaibmi ástmádálkkas. Doaibmá dohppehallan eastadeapmin ja doaibma gitta 12 diibmui.
  • Eastadeaddji ástmádálkkas.. Kortisona sisavuoigŋamii, váldo iđđes ja eahkes (juohke beaivve) go addá kortisona dáinna lágiin, de eai leat dakkár váikkuhusat maid dovdat kortisona tableahta hámis.
  • Eastadeaddji ástmádálkkas. Leukotrien-antagonist gávdno dušše tábleahtahámis, váldo okte jándoris. Sáhttá maid veahkehit njunnenuorvvu vuostá.
  • Lotnolasdálkasat leat seaguhus gaskal eastadeaddji ja dohppehanvárjaleaddji dálkasa ja ovtta eaŋkil inhalatoras.
  • Sus geas lea duođalaš ástmá sáhttá leat dárbu atnit kortisona tableahta hámis. Dálkkodeapmin válddát dan ja hui hárve eastadandálkodeapmin jus erenoamaš duođalaš ástmá lea. Dakkár dálkodeapmi addá garraset váikkuhusa vuoigŋahatsiejahassii. 2 vahkosaš dálkodeapmi geavahuvvo dávjá.

Movt lea dilalašvuohta dávdda ektui

Ástmá lea sullii 10 – 12 % norgga mánáin ja nuorain, ja sullii 8 % rávisolbmuin. Bohtosat mat leat dahkkon dan stuora biras- ja mánáidástmádutkamis Ullevåla universitehtabuohcciviesus, geat leat čuvvon lagabui 4000 Oslo mánáid guovtti jagi badjel, čájehit baicce ahte 20 % mánáin lea dahje lea leamaš ástmá go leat 10 jahkásaččat.  Dávda lea čađat lassánan manjemus 40 jagis.

Logut leat seamma dutkamiiguin eará eurohpalaš riikain. Dáid riikaid gaska de ii leat ovttasge nu alla dáhpáhusat go dat mat leat  Stuorrabrittanias gos leat badjel 32 % 13-14 jahkásaččaid gaskas.

Sivat/ eastadeapmi

Ástmáovdanahttimis sáhttet leat máŋga siva. Allergiija lea deaŧálaš foktora ja eanas oassi mánáin geain lea ástmá, sis lea maid allergiija. Sogaváddu sáhttá leat dasa sivalaš. Ástmá mii boahtá mánnán dan sáhttá buohtastahttit rávisolbmo ástmáin, máŋga iešguđetge beliin. Passiiva borgguheapmi ja vuolššit lea dás oktasaš várrafaktorat.

Dutkit eai dieđe man dihte ástmáváddu lassána. Birasfaktorat ja eallindilli sáhttet leat sivvan. Nu gohčoduvvon ráinnasvuođaárvvoštallan lea áican dan ahte mánát geat árrat leat allergena lahkosin, leat várjaluvvon ovdanahttimis allergiija rávis olbmo agis. Lea digaštallojuvvon vuosttažettin guolgaelliid lagasvuođa olis.

Deaŧálaš ráđđi eastadit mánáid oažžumis allergiija ja mannjil ástmá, lea ahte eai leat dilalašvuođain gos borgguhit.

Mánát geat lea alla várrajoavkkuin ja go lea sogaváddu ovdanahttit ástmá ja allergiija, ávžžuhuvvojit doalahit iežaset eret allergenain (suovva, eallit, guohpa dan sivas go lea lávttasvuohta, midda,jna.) ruovttubirrasis.

Ástmáskuvllat

Ástmáskuvllat deattuhit oahppama, dálkkodeami ja dávdda eastadeami. Ástmáskuvllain lea heajos ruhttadilli ja NAAF:i lea deaŧálaš bargu sihkarastit viidáset jođiheami skuvllas.

Dálkkodaninstitušuvnnat

Geilmo mánáidbuohcciviessu eaiggáda NAAF:a. ja lea dálkkodan/habiliterenfálaldat mánáide miehta riika geain lea ástmá, allergiija ja eksema. Ohcan galgá mannat doaktára čađá.

Statens behandlingsreiser addá fálaldaga 170 mánnái jahkásaččat geain lea ástmá/eksema.

Rávvejuvvon logut NOU 2000:2:s Behandlingsreiser til utlandet oaivvilda ahte fálaldaga berre bajidit 1000 sajiide jahkásaččat. Ohcanskovvi (IK1167 og IK1167b) oadjokántuvrrain. Ohcat doaktára bokte.

NAAF gii eaiggáda Det Norske Helsesenter, Valle Marina  Gran Canarias ja jođiha. Mátkit Valle Marinai sáhttá diŋgot Helsereiser as bokte  22 79 92 00.

Gávdnojit maiddái eará institušuvnnat guorahallat, dálkkodit ja rehabiliteret olbmuin geain leat bissovaš vuoiŋŋahatdávda: Selli, Granheim, Glittreklinikken, Valnesfjord, Røros ja earát. Váldde oktavuođa báikkálaš NAAF:n (báikkálaš) eanet dieđuid oažžumin.